Sezóna 2011 se pomalu a jistě chýlí ke konci a tak je čas na malé shrnutí. Sezóna, která pro mě byla po dlouhých 10ti letech opět tou „první“. Sezóna, u které jsem na začátku ani netušil, že budu ještě někdy rybařit. Jenže právě na začátku roku se hodně věcí změnilo. Padlo mnoho rozhodnutí a spolu s troškou štěstí a náhody, jsem se opět dostal k tomuto překrásnému sportu. Byla to pro mě trochu investice do nejistoty. Šel jsem do toho s tím, že „uvidím“ jak mě to bude po tak dlouhé době bavit, vlastně jsem ani neměl žádná očekávání. Ale všechno nakonec skončilo lépe, než bych čekal.

Sezónu bych rozdělil na 5 částí. Potřeboval jsem se rozchytat. Dostat se zpět do toho všeho a hlavně, co jsem v průběhu sezony zjistil, naučit se spoustě nových věcí. Začal jsem tedy jezdit na nedaleké jezero a začal zkoušet. Za první 3 měsíce jsem nachytal možná kolem 15ti kaprů. Pro mě to bylo velké číslo. V minulosti jsem takové „štěstí“ neměl.J Ale všechno to byly násaďáci a největší měl 47cm. Zkoušel jsem všelijaké vnadící směsi, různé typy nástrah, chytl jsem svého vůbec prvního kapra na Boilie!, prvního „mini“ úhoře na červíka. Ale pak přišlo období, kdy jsem neměl třeba z deseti výprav ani záběr. Začal jsem se sám sebe ptát, co dělám špatně. Změnil jsem snad všechno, co šlo. Přešel jsem na „modernější“ montáže, začal jsem jinak krmit a začal jsem víc „věřit“ Boilies.

Začátkem léta jsem se zde na MRKu seznámil s kolegou, který mě vytáhl na jeden soukromý rybník. Že prý si zachytám. A opravdu se tak stalo. Dá se říct, že jsem poznal kouzlo boiliesu v kombinaci s velkým množstvím velkých ryb na malé vodě. Na začátku jsem byl unešen, jaké ryby se dají nachytat. Během dne jsem si ale začal říkat, že by snad šli i na prázdný háček. A postupem času jsem si řekl, že už mě dlouho na takovéto vodě nikdo neuvidí. Věřím, že některé soukromé revíry mají své kouzlo. Vím, že se mnou mnoho kolegů a kolegyň nesouhlasí,  ale tohle už nemá s rybařinou nic společného. Co je na tom za „umění“ ulovit velkou rybu tam, kde malé nejsou a kde jich je takové množství? To budu radši sedět týden bez záběru a čekat, až ke mně zabloudí nějaký domorodec na některé z našich svazovek. Byla to ale další z částí mého „učení se“ moderní rybařině. Chytl jsem svou první „osmdesátku“, naučil se další nové věci. Posbíral zkušenosti, které se neztratí.

Po letní dovolené jsem se dostal na ryby s bratrancem. Pro mě tak trochu vzor. Vždycky jsem obdivoval, co dokáže nachytat za ryby. Několik několikadenních výprav naprosto předčilo mé očekávání. Zdolávání velkých kaprů v pozdních večerních hodinách, snaha o povedené fotky za pomoci všemožného přisvětlování. Nezapomenutelné zážitky s pro mě životními úlovky – vůbec prvními kapry na 10kg, které jsem kdy ulovil. Nejcennější jsou ale opět zkušenosti, rady, které mi bratránek předal. Naučil jsem se zde hodně a doufám, že to zužitkuji v přípravě na další sezónuJ

Jedna z posledních úspěšnějších výprav byla pro mě vůbec první akce na řece – na Labi. Nebudu se opakovat, jelikož tuto výpravu jsem popisoval v posledním článku, ale zatím stále platí to, že odsud mám co do délky svou největší rybu a v této sezóně třetího kapra nad 10kg. A nezapomenutelný souboj s říčním kapremJ

Konec roku už pro mě tak úspěšný nebyl. Ať už to bylo zapříčiněno mou neznalostí revírů, které jsem navštěvoval, nebo počasím, nebo špatným výběrem nástrah, vrátil jsem se do období před začátkem léta, kdy jsem na velkém množství výprav byl bez záběru. Radost už mi udělalo jen pár na přívlač chycených okounů. V tu chvíli to zamrzí, ale z každého neúspěchu je třeba si vzít ponaučení a stejné chyby nedělat příště znovu.

Tak jako tak, sezóna to pro mě byla úspěšná, i když co do počtu ryb se to někomu může zdát směšné. Z žádných cílů a nejistoty, zda budu v rybařině pokračovat bylo několik úžasných výprav, povedených fotografií a hlavně ujištění se, že rybařina je přesně to co jsem potřeboval. To, co mi těch 10let chybělo.

Závěrem bych chtěl poděkovat bratránkovi za všechny ty rady, které mají pro mě cenu zlata a hlavně za to, že jsem měl možnost s ním rybařit. Takže, „Díky JirkoJ“.

Pokud jste to někdo dočetl až sem, tak Vám děkuji. Nejsem zrovna spisovatel, ale rád se podělím o své skromné zážitkyJ

A jelikož se blíží konec roku, tak mi dovolte Vám všem rybářům a rybářkám popřát krásné Vánoce a hodně úlovků v roce 2012.

Petrův Zdar!

Komentář ke článku (4)