Když mi bratránek den před státním svátkem napsal, jestli bych nejel na Labe, nemohl jsem odmítnout. Už delší dobu jsem plánoval, kam na ryby, když je volno a takhle jsem si mohl splnit jeden ze svých dalších cílů rybáře amatéra - podívat se na Labe.

V Úterý odpoledne jsme tedy vyrazili. Na místo jsme se dostali těsně před setměním, na poslední chvíli, za zbytku slunečního svitu jsme zakrmili, připravili pruty a doufali, že se ještě stihne ukázat nějaká ta ryba. Bohužel, klid u vody nenarušily ani ryby a tak nezbývalo než doufat, že ráno bude líp.

Ráno, ještě ve spacáku vážu PVAčka a hodne moc se přemlouvám, abych z vyhřátého spacáku vlezl do rosou zmáčené trávy. Chvíli po nahození mi ale zpříjemňuje vstávání krásný 6ti kilový šupináč. Moje první ryba z řeky. Moje první ryba z Labe. Opět nezklamala moje oblíbená příchuť boilies a tak jsem si mohl přidat do sbírky pár dalších fotek a příjemných zážitků. Ryba po vyfotografování samozřejmě putuje zpět do svého živlu a já vkládám naději do další kuličky.

Nekonečné čekání po třech hodinách přerušuje řev hlásiče. Jízda jak z učebnice. Kapr ten souboj bral nějak moc vážne:) a upaloval k druhému břehu řeky. Další "nové" zážitky - souboj s říčním kaprem opravdu stojí za to a touha po vítězství byla obrovská. Až na podruhé se mi podařilo vytáhnout bratránka ze spacáku, obout ho do holin a ověsit podběrákem. Po několika minutách je kapr na podložce, míra ukazuje 82cm a váha se zastavuje na 10ti kilogramech a něco málo drobných k tomu. V mé první "sezóně" moje druhá desítka! A první z Labe! :) Měl jsem radost. Měl jsem, mám a mít budu. Zbytek dne byl bez záběrů, bohužel. Ale zážitek si přeci jen odvážím a těším se, až se na tuto krásnou řeku opět vrátím.

Petrův Zdar!

Komentář ke článku (0)